FILOSOFIE JÓGY

KTEROU TECHNIKU POKLÁDÁTE ZA NEJLEPŠÍ ? TU, KTERÁ ŽÁKU MŮŽE NEJVÍCE POMOCI !
( EDUARD TOMÁŠ: 999 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ NA CESTĚ POZNÁNÍ )

VTIPNĚ NA ÚVOD:
Proč jogíni nikdy nezabloudí?
Vždy se drží svého středu!

JÓGOVÁ FILOSOFIE ŘÍKÁ, ŽE VŠECHNY NAŠE ÚROVNĚ MAJÍ STEJNOU PODSTATU A JSOU NA STEJNÉ CESTĚ

PRAXE JÓGY PODLE KRIŠNAMAČARJI VYCHÁZÍ Z TRADIČNÍ JÓGOVÉ FILOSOFIE, KTERÁ VYSVĚTLUJE, JAK RADOST NA ÚROVNI POHYBU PŘENÉST DO VYŠŠÍCH ÚROVNÍ A PROČ JE TO PRO ČLOVĚKA TOLIK PŘÍNOSNÉ. HLAVNÍ MYŠLENKOU JE SPOJENÍ RŮZNÝCH ÚROVNÍ EXISTENCE ČLOVĚKA DO HARMONIČTĚJŠÍHO CELKU. NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH SVÉ EXISTENCE SE ZASTAVUJEME PŘI PRŮCHODU OSMIDÍLNOU CESTOU OSOBNÍHO ROZVOJE

O FILOSOFII JÓGY
Filosofie jógy je prastará nauka, která sahá tisíce let zpět do historie Indie. Jóga je mnohem více než jen fyzické cvičení; je to komplexní systém, který zahrnuje tělesné, mentální a duchovní praktiky. Cílem jógy je dosažení vnitřního klidu, sebepoznání a osvícení. Jóga nás vede k harmonii mezi tělem, myslí a duší, což nám umožňuje žít plnějším a vědomějším životem.
Filosofie jógy je pevně zakořeněna ve starověkých textech, jako jsou Védy, Upanišady a Bhagavadgíta. Jeden z klíčových textů je Jógasútra od Pataňdžaliho, která formuluje osmičlennou cestu jógy (Aštanga jóga), vedoucí k osvobození. Tato cesta zahrnuje: Jama (etická pravidla), Nijama (osobní disciplína), Ásana (tělesné pozice), Pránájáma (kontrola dechu), Pratjáhára (stažení smyslů), Dhárana (koncentrace), Dhjána (meditace), Samádhi (duchovní osvícení).
Pataňdžali popisuje jógu jako
„zastavení víření mysli“
Tím myslí, že prostřednictvím jógy můžeme utišit neustálé proudění myšlenek a emocí, které nás rozptyluje a brání nám v prožívání skutečné reality.
T. Krišnamáčárja, považovaný za otce moderní jógy, zdůrazňoval, že jóga není jen o ásanách, ale o celkové transformaci člověka. Řekl:
„Jóga učí, jak naslouchat svému tělu.“
Jeho učení kladlo důraz na to, že každý by měl přizpůsobit svou jógovou praxi svým individuálním potřebám.
B. K. S. Iyengar často zdůrazňoval, že jóga je prostředkem k fyzickému a duševnímu zdraví:
„Jóga nám umožňuje najít nový druh svobody, o které jsme nevěděli, že existuje.“
Jeho metoda se zaměřuje na přesnost a detail, čímž pomáhá praktikujícím dosáhnout lepšího porozumění svému tělu a mysli.
Sri K. Pattabhi Jois řekl:
„Do your practice and all is coming.“
„Věnujte se praxi a vše se dostaví.“
Tento citát zdůrazňuje význam pravidelné praxe a důvěru, že výsledky se dostaví, když se oddáme cestě jógy.
Osho, moderní duchovní učitel, přistupoval k józe s otevřeným a inovativním pohledem. Podle Osha jóga není jen disciplína, ale také umění žít:
„Jóga je věda o vnitřním bytí. Je to způsob, jak se dostat do souladu sám se sebou.“
Jeho přístup k józe kladl důraz na individualitu a osobní zkušenost.
Jóga nabízí nástroje, jak zvládat každodenní stres, zlepšovat koncentraci a nalézat smysl života.
Praktikováním jógy můžeme rozvíjet trpělivost, laskavost a schopnost žít v přítomném okamžiku.
Jóga nás učí, jak být v harmonii se sebou samým a s okolním světem. Závěr Filosofie jógy je hluboká a mnohovrstevná cesta, která nás vede k lepšímu pochopení sebe sama a světa kolem nás. Ať už přistupujete k józe jako k fyzickému cvičení, duchovní praxi nebo cestě k vnitřnímu klidu, její přínosy jsou nesporné. Jak řekl jeden moudrý jogín:
„Není důležité, jak daleko se v józe dostanete, ale jak se během cesty cítíte.“

VTIP NA ZÁVĚR:
„Jaký je rozdíl mezi jogínem a filozofem?
Jogín se při hledání pravdy ohejbá, zatímco filozof se mračí.“

CVIČENÍM JÓGY REALIZUJEME OSM STUPŇŮ DUCHOVNÍ CESTY

JÓGA JE PODLE KLASICKÉ FILOSOFIE PŘEDSTAVENÉ MUDRCEM PATAŇDŽALIM V JOGASUTRÁCH POSTAVENA Z OSMI PILÍŘŮ CESTY DUCHOVNÍHO ROZVOJE, KTERÉ ADEPT JÓGY POSTUPNĚ REALIZUJE.1.VZTAH K OKOLÍ: JAMA - SEBEOVLÁDÁNÍ, 2.VZTAH K SOBĚ: NIJAMA - ŘÁD, 3.VZTAH KE SVÉMU TĚLU: ÁSÁNY - TĚLESNÉ POLOHY, 4.VZTAH K ŽIVOTNÍ ENERGII: PRANAJÁMA - HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ, 5.VZTAH KE SVÉ MYSLI: PRATJAHÁRA - ABSTRAKCE, 6.VZTAH KE SVÉ OSOBNOSTI: DHÁRANÁ - SOUSTŘEDĚNÍ, 7.VZTAH KE SVÉMU VĚDOMÍ: DHJÁNA - MEDITACE 8.VZTAH K VESMÍRU A K JEHO HARMONII: SAMÁDHI - HARMONICKÝ STAV BEZ NEJMENŠÍHO NAPĚTÍ

O OSMI STUPNÍCH JÓGY
Osmidílná cesta jógy je základním konceptem jógy, který pochází z „Jóga súter“ sestavených starověkým mudrcem Pataňdžalim. Tato cesta poskytuje komplexní přístup k duchovnímu růstu a sebepoznání a skládá se z osmi vzájemně propojených kroků. Každý z těchto kroků představuje specifický aspekt jógy, který vede k celkové harmonii těla, mysli a duše.
1. Jama (Etika) Jama představuje pět etických zásad, které mají být dodržovány při interakci s ostatními. Jsou to: ahinsá (nenásilí), satja (pravdivost), asteja (nekradení), brahmačarja (zdržování se nadměrných smyslových požitků) a aparigraha (neulpívání). Krishnamacharya řekl:
„Bez dodržování jam, veškeré další kroky jógy ztrácejí svůj smysl.“
2. Nijama (Sebedisciplína) Nijama jsou pět osobních zásad, které podporují seberozvoj: sauča (čistota), santóša (spokojenost), tapas (disciplína), svádhjája (sebestudium) a íšvara pranidhána (odevzdání se vyšší moci).
B.K.S. Iyengar tvrdil: „Nijama je klíčem k otevření vnitřního světa člověka.“
3. Ásana (Pozice) Ásana je fyzická praxe jógy, zahrnující různé pozice těla, které slouží k posílení těla, zlepšení pružnosti a přípravy na meditaci. Pattabhi Jois, zakladatel moderní vinyasa jógy, říkával:
„Cvičení ásan vede k odstranění nečistot z těla, což je nezbytný krok na cestě k dosažení vnitřního míru.“
4. Pránájáma (Dechová kontrola) Pránájáma zahrnuje techniky kontroly dechu, které zvyšují energii a soustředění a připravují mysl na hlubší meditaci. Krishnamacharya zdůrazňoval:
„Dech je mostem mezi tělem a myslí. Ovládnutí pránájámy je klíčem k ovládnutí mysli.“
5. Pratjahára (Stažení smyslů) Pratjahára je krok, ve kterém se člověk učí ovládat své smysly, aby se mohl plně soustředit na vnitřní svět. Swami Sivananda řekl:
„Když se mysl stane klidnou a přestane se rozptylovat vnějšími smyslovými vjemy, teprve tehdy začíná skutečná jóga.“
6. Dháraná (Koncentrace) Dháraná je umění soustředění, kde je mysl zaměřena na jediný bod nebo objekt, což je nezbytný krok k dosažení hlubší meditace.
„Jako pták, který sedí na jedné větvi, i mysl se musí naučit sedět na jediném místě,“
poznamenal Krishnamacharya.
7. Dhjána (Meditace) Dhjána je nepřerušovaný tok meditace, kde je mysl plně soustředěna a klidná. Paramahansa Jógánanda vysvětloval:
„Meditace je konečným nástrojem, který nás osvobozuje od pout hmotného světa.“
8. Samádhi (Spojení) Samádhi je stav plného osvícení a sjednocení s univerzálním vědomím. Tento stav představuje konečný cíl cesty jógy. Pataňdžali popisuje samádhi jako
„stav, kdy se rozplyne ego a jediné, co zůstane, je čisté vědomí.“
Závěr Osmistupňová jóga není pouze fyzickou praxí, ale komplexním přístupem k životu, který nás vede k hlubšímu pochopení sebe sama a světa kolem nás. Jak říká Krishnamacharya:
„Jóga je cesta k nalezení sebe sama v tom, co je za hranicemi nás samotných.“

VTIP NA ZÁVĚR:
„Proč jogín nikdy nechodí na párty?“ „Protože už se všude dostal, aniž by musel odejít z podložky.“

PŘI CVIČENÍ JÓGY SE DOPORUČUJE RESPEKTOVAT SEDM DUCHOVNÍCH PRINCIPŮ

ÚSPĚCH V JÓZE PŘEDSTAVUJE VZOR PRO ÚSPĚCH V ŽIVOTĚ. ZÁKLADNÍ PRINCIPY JÓGY PODPORUJÍ NAŠI VYROVNANOST, PRUŽNOST A VITALITU PRINCIP 1. NOŘÍME SE DO ČISTÉHO BYTÍ, PRINCIP 2. BEREME SI A DÁVÁME, PRINCIP 3. NAŠE AKCE PŘINÁŠÍ ODEZVU, PRINCIP 4. HLEDÁME NEJMENŠÍ ÚSILÍ, PRINCIP 5. SLEDUJEME SVŮJ ZÁMĚR, PRINCIP 6. ODPOUTÁME SE OD NEPOTŘEBNÉHO NAPĚTÍ, PRINCIP 7. NACHÁZÍME SOULAD SAMA SE SEBOU

O DUCHOVNÍCH PRINCIPECH JÓGY
Sedm duchovních principů jógy představuje hluboký průvodce na cestě k vnitřnímu růstu a duchovnímu probuzení. Tyto principy jsou základem, který pomáhá praktikujícím jógy rozvíjet harmonii mezi tělem, myslí a duší. Jsou to nástroje, které podporují život v souladu s vyšším vědomím a univerzálními zákony. 1. Nekonečný potenciál (Pure Potentiality) První princip nám připomíná, že každý z nás má v sobě nekonečný potenciál. Tento potenciál je zdrojem veškerého stvoření, který nám umožňuje tvořit realitu kolem nás. Krishnamacharya říkal:
„Nekonečný potenciál se probouzí, když si uvědomíme svou pravou podstatu a přestaneme se ztotožňovat pouze s tělem a myslí.“
2. Dávání a přijímání (Giving and Receiving) Život je neustálý tok energie. Když dáváme, přijímáme. Když přijímáme, dáváme. Tento princip učí, že štědrost a otevřenost přinášejí hojnost. Deepak Chopra, který integroval principy jógy a ajurvédy do moderního světa, řekl:
„Každý akt dávání se automaticky setkává s přijímáním. To, co dáváme světu, se k nám vrací zpět.“
3. Karma (Zákon příčiny a následku) Třetí princip, karma, připomíná, že každá akce má své následky. Jaké činy konáme, takové výsledky sklízíme. Tento princip nás učí žít vědomě a přijímat odpovědnost za své činy. Swami Vivekananda vysvětloval:
„Karma není něco, co nás spoutává, ale něco, co nám dává příležitost vytvořit si svůj osud.“
4. Nejméně úsilí (Law of Least Effort) Tento princip vychází z přírodní zákonitosti, že příroda funguje s minimálním úsilím. Stejně tak i my můžeme dosáhnout svých cílů s menším odporem, pokud jednáme v souladu s přírodou a s vlastními vnitřními schopnostmi. Krishnamacharya řekl:
„Když jednáme v harmonii s přírodou, život plyne přirozeně a bez námahy.“
5. Záměr a přání (Intention and Desire) Tento princip učí, že jasný záměr a touha jsou mocné nástroje, které formují naši realitu. Když své myšlenky a energii zaměříme na konkrétní cíl, přitahujeme do svého života odpovídající podmínky a možnosti. Pattabhi Jois často opakoval:
„Kde je záměr, tam je cesta. Když se zaměříte na svůj cíl, vesmír vám ukáže cestu.“
6. Odpoutání (Detachment) Šestý princip odpoutání nás učí, že pravá svoboda přichází, když se vzdáme potřeby kontroly a necháme věci plynout. Odpoutání neznamená lhostejnost, ale spíše schopnost přijímat život takový, jaký je, bez přehnaného lpění na výsledcích. B.K.S. Iyengar řekl:
„Odpoutání je největší síla. Když se vzdáme očekávání, objevíme skutečnou svobodu.“
7. Dharma (Účel života) Poslední princip nás vybízí k nalezení a naplnění svého životního poslání, své dharmy. Když žijeme v souladu se svým účelem, náš život získává hluboký smysl a směřování. Paramahansa Jógánanda učil:
„Každý z nás má jedinečný účel. Když najdeme svou dharmu a začneme ji naplňovat, celý vesmír nám pomáhá uspět.“
Závěr. Sedm duchovních principů jógy nabízí cestu, jak žít v souladu s vyššími zákony a nacházet harmonii v každodenním životě. Tyto principy nás vedou k hlubšímu pochopení sebe sama a světa kolem nás. Jak říká Krishnamacharya:
„Jóga není o dosažení dokonalosti, ale o cestě k plnému uvědomění.“

VTIP NA ZÁVĚR:
Student: „Cítím se ztracen.“
Učitel: „To je dobře, první krok k tomu, abys našel svou pravou podstatu, je ztratit tu falešnou!“

CVIČENÍ JÓGY POZITIVNĚ OVLIVŇUJE RŮZNÉ ÚROVNĚ ŽIVOTA, KTERÉ MAJÍ RŮZNÉ VRSTEVNICE

SE ŽIVOTNÍ ENERGIÍ ZACHÁZÍME RŮZNĚ NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH SVÉHO ŽIVOTA. TAKTO JSOU ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ A VRSTEVNICE PODLE MUDRCE ŠANKARY USPOŘÁDANÉ: ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ NAŠEHO ŽIVOTA JE HRUBOHMOTNÁ - JE TO VRSTEVNICE EKOSYSTÉMU, VRSTEVNICE TĚLA A VRSTEVNICE ENERGIE TĚLA. DALŠÍ ÚROVEŇ NAŠEHO ŽIVOTA JE JEMNOHMOTNÁ - JE TO VRSTEVNICE MYSLI, VRSTEVNICE INTELEKTU A VRSTEVNICE EGA. NEJVYŠŠÍ ÚROVEŇ NAŠEHO ŽIVOTA JE KAUZÁLNÍ - JE TO VRSTEVNICE OSOBNÍHO VĚDOMÍ, VRSTEVNICE KOLEKTIVNÍHO VĚDOMÍ A VRSTEVNICE VESMÍRNÉHO VĚDOMÍ. UČENÍ JÓGY DOPORUČUJE VŠECHNY VRSTEVNICE SVÉHO ŽIVOTA UDRŽOVAT VE VZÁJEMNÉ ROVNOVÁZE

O DEVÍTI VRSTEVNICÍCH ČLOVĚKA
Devět vrstevnic člověka podle Šankary. Šankara, indický filozof a jeden z nejvýznamnějších myslitelů Advaita védanty, popsal člověka jako bytost složenou z devíti vrstevnic. Tyto vrstvy představují různorodé úrovně existence, které sahají od hrubohmotného těla až po nejjemnější duchovní podstatu. Každá z vrstevnic nabízí odlišný pohled na to, co tvoří lidskou bytost, a ukazuje, jak složitá a fascinující je naše existence. Hrubohmotné vrstvy. První tři vrstvy, nazývané hrubohmotné, se vztahují k fyzické realitě, kterou můžeme vnímat a dotýkat se jí. Tyto vrstvy tvoří naše tělo, smysly a vědomí tělesnosti.
Annamaja-kóša (tělesná schránka). Annamaja-kóša je fyzické tělo, které je živeno jídlem (odtud název "anna" - jídlo). Tato vrstva zahrnuje všechny biologické procesy a vnější vzhled člověka.
„Tělo je chrámem duše.“
- B.K.S. Iyengar
Pránamaja-kóša (životní síla). Pránamaja-kóša zahrnuje pránu, životní energii, která proudí v těle a udržuje ho naživu. Prána je neviditelná, ale její účinky jsou všudypřítomné – od dechu po pohyby svalů.
„Kde je prana, tam je život.“
- Paramahansa Yogananda
Manomaja-kóša (mysl a emoce). Manomaja-kóša je vrstvou mysli a emocí, kde se zpracovávají myšlenky, touhy a smyslové vjemy. Tato vrstva ovládá naše každodenní rozhodnutí a interakce s okolním světem.
„Mysl je klíčem k osvobození, ale i k otroctví.“
- Patanjali
Jemnohmotné vrstvy. Další tři vrstvy, jemnohmotné, představují subtilnější úrovně existence, které ovlivňují naše myšlení, vnímání a hlubší emoce.
Vijnánamaja-kóša (intelekt a poznání). Vijnánamaja-kóša se vztahuje k intelektu a schopnosti diskriminace, tedy rozlišování mezi skutečností a iluzí. Tento intelekt nám umožňuje hledat pravdu a rozvíjet poznání.
„Skutečné poznání je, když člověk pozná svou vlastní nevědomost.“
- Sri Ramana Maharshi
Ánandamaja-kóša (blaženost). Ánandamaja-kóša je vrstva blaženosti, která pramení z naší přirozené duchovní podstaty. Je to stav vnitřního míru a radosti, který není závislý na vnějších okolnostech.
„Blaženost je naší přirozeností, zkoumání a návrat k ní je naším pravým cílem.“
- Sri Aurobindo
Čittamaja-kóša (paměť a podvědomí). Čittamaja-kóša zahrnuje paměť a podvědomé vzorce, které formují naše reakce na životní situace. Tato vrstva je plná našich minulých zkušeností a dojmové otisky, které ovlivňují naše chování.
„Paměť je jako zahrada. Když ji neobděláváte, zaroste plevelem.“
- B.K.S. Iyengar
Duchovní vrstvy. Poslední tři vrstvy, duchovní, nás vedou k poznání našeho pravého Já, které přesahuje fyzické a mentální hranice.
Atman (vyšší Já). Atman je naší nejvnitřnější podstatou, čistým vědomím, které je nezničitelné a věčné. V této vrstvě přebývá pravé Já, které je svědkem všech projevů naší existence.
„Jsem Atman, který zůstává nehybný vprostřed změn.“
- Šankara
Samskara (karmické otisky). Samskara představuje karmické otisky, které určují naše sklony a osud. Tyto otisky ovlivňují naši cestu životem a směřování k duchovnímu probuzení.
„Co zaseješ, to sklidíš.“
- Bhagavadgíta
Brahman (univerzální vědomí). Brahman je konečnou realitou, univerzálním vědomím, které je základem všeho existujícího. V tomto stádiu se jedinec sjednocuje s nekonečnem, překračuje všechny duality a dosahuje osvobození.
„Ty jsi to.“
(Tat Tvam Asi)
- Čhándógja upanišad

VTIP NA ZÁVĚR:
„Proč jogín nikdy neztratí klid?“
„Protože i když mu život klade do cesty překážky, ví, že jsou to jen další vrstevnice na cestě k vrcholu.“

SRDCEM JÓGY JE LEPŠÍ SPOLUPRÁCE SE ŽIVOTNÍ ENERGIÍ, KTERÁ SE PRO RŮZNÉ VRSTEVNICE SHROMAŽĎUJE DO ČAKER

SEDM ČAKER ODPOVÍDÁ ZÁKLADNÍM ŽIVOTNÍM ENERGIÍM POTŘEBNÝM PRO NAŠI EXISTENCI V ZÁKLADNÍCH VRSTEVNICÍCH ŽIVOTA. ČAKRY JSOU KŘIŽOVATKY RŮZNĚ JEMNÝCH ENERGIÍ. PRO HARMONII ŽIVOTA JE DŮLEŽITÁ PRŮCHODNOST ČAKER PRO TYTO ENERGIE. DŮLEŽITÁ JE I VZÁJEMNÁ NAVÁZANOST A SPOLUPRÁCE ČAKER.

O ŽIVOTNÍ ENERGII A O ČAKRÁCH
Systém čaker je jedním z nejdůležitějších konceptů v józe a východní spiritualitě.
Slovo „čakra“ pochází ze sanskrtu a znamená „kolo“ nebo „disk“.
Čakry jsou energetická centra v našem těle, která mají vliv na naši fyzickou, emocionální a duchovní rovnováhu.
Podle této nauky jimi proudí životní energie, známá také jako prána.
Životní energie, neboli prána, je základní silou, která udržuje život.
Prána proudí naším tělem prostřednictvím energetických drah zvaných nádí.
Když je tok prány harmonický, cítíme se zdraví a vyrovnaní.
Pokud se však tok prány zablokuje nebo naruší, může to vést k fyzickým a psychickým problémům.
T. Krišnamáčárja, jeden z největších učitelů jógy, řekl:
„Kde je dech, tam je život.“
Tento výrok zdůrazňuje důležitost dechu (pránájámy) při regulaci prány a udržování energetické rovnováhy v těle.
Podle jógové tradice existuje v lidském těle sedm hlavních čaker, které jsou umístěny podél páteře.
Každá čakra je spojena s určitými aspekty našeho fyzického a duchovního života:
Muladhara (kořenová čakra) - stabilita a přežití
Svadhisthana (sakrální čakra) - tvořivost a emoce
Manipura (solární plexus) - síla a sebevědomí
Anahata (srdeční čakra) - láska a soucit
Višuddha (krční čakra) - komunikace a pravda
Ádžňa (třetí oko) - intuice a moudrost
Sahasrára (korunní čakra) - duchovní spojení a osvícení
Když jsou čakry v rovnováze, umožňují nám žít plnějším a harmoničtějším životem. Naopak blokády v čakrách mohou způsobit, že se cítíme fyzicky, emocionálně nebo duchovně nevyvážení.
B. K. S. Iyengar často zdůrazňoval propojení mezi čakrami a naším celkovým zdravím:
„Jóga nás učí naslouchat svému tělu, abychom mohli odhalit, kde jsme mimo rovnováhu.“
Jeho praxe kladla důraz na to, aby se jednotlivé ásany prováděly s ohledem na harmonizaci čaker.
Proč je systém čaker důležitý?
Systém čaker nám poskytuje mapu, která nám pomáhá porozumět našemu tělu a mysli na hlubší úrovni.
Pomocí různých technik, jako jsou ásany, pránájáma, meditace a vizualizace, můžeme harmonizovat čakry a tím zlepšit naše fyzické zdraví, emocionální stabilitu a duchovní uvědomění.
Sri K. Pattabhi Jois řekl:
„Praktikujte a vše přijde.“
Tento citát může být aplikován i na práci s čakrami: pravidelná praxe jógy a práce s energií vede k postupnému otevírání a harmonizaci čaker.
Osho, známý duchovní učitel, přistupoval k tématu čaker s otevřeností a zvědavostí. Řekl:
„Čakry jsou jako stupně ve škole, které vás vedou k nejvyšší úrovni vědomí.“
Pro Osha bylo pochopení a práce s čakrami cestou k dosažení vyššího stavu bytí a hlubšího pochopení sebe sama.
Jak pracovat se systémem čaker?
Existuje mnoho způsobů, jak pracovat se systémem čaker. Mezi nejběžnější patří:
Ásany: Každá ásana má vliv na určitou čakru. Například pozice stromu (Vrikšásana) pomáhá stabilizovat kořenovou čakru.
Pránájáma: Regulace dechu pomáhá harmonizovat tok prány v těle.
Meditace: Meditace na jednotlivé čakry může pomoci uvolnit blokády a obnovit energetickou rovnováhu.
Zvukové vibrace: Mantry a specifické zvukové vibrace mohou stimulovat jednotlivé čakry.
Závěr
Systém čaker je klíčem k pochopení naší energetické anatomie a k dosažení fyzické, emocionální a duchovní rovnováhy.
Práce s čakrami nám umožňuje objevit hlubší vrstvy našeho bytí a přináší nám pocit celistvosti a harmonie.

VTIP NA ZÁVĚR:
„Jak zjistíte, že máte málo prány?
Když při pokusu o lotosový sed skončíte v sedu na křesle – u televize.“

ČISTOTA A PLNOST NAŠICH VRSTEVNIC SE PROMÍTÁ DO NAŠÍ AURY

SEDM ENERGETICKÝCH TĚL. SEDM ZÁKLADNÍCH ČAKER NAPÁJÍ ENERGIÍ SEDM ZÁKLADNÍCH ENERGETICKÝCH TĚL NAŠÍ BYTOSTI. SEDM ENERGETICKÝCH TĚL JE SEDM CEST KE KOMUNIKACI A SPOLUPRÁCI SE SVĚTEM

O TOM, ŽE JE JÓGA VHODNÁ PRO MUŽE I PRO ŽENY
Jóga se v posledních letech stala jednou z nejpopulárnějších forem cvičení a osobního rozvoje, a to mezi ženami i mezi muži.
Jóga nabízí harmonii těla, mysli a ducha, a proto přitahuje lidi bez ohledu na pohlaví.
Co tedy ženy i muže na józe přitahuje? Proč se stala tak oblíbenou v České republice mezi oběma pohlavími?
T. Krishnamacharya, považovaný za „otce moderní jógy“, vždy tvrdil, že jóga je univerzální praxí, která může být přizpůsobena každému, bez ohledu na věk, pohlaví nebo fyzickou kondici.
„Jóga je nástrojem pro harmonii mezi tělem, myslí a duchem, která je potřebná u všech lidí,“
říkával Krishnamacharya.
Tento univerzální přístup k józe vysvětluje, proč se stala tak populární u mužů i žen – oba totiž hledají způsoby, jak dosáhnout rovnováhy a zdraví ve všech aspektech svého života.
Profesor Bayer, odborník na psychologii, vidí v józe nástroj, jak se vyrovnat s moderními stresory.
„V dnešním světě plném stresu a tlaku potřebují jak muži, tak ženy účinný způsob, jak se s těmito výzvami vypořádat. Jóga jim poskytuje bezpečný prostor pro uvolnění a regeneraci.“
Stres, který postihuje obě pohlaví, je jedním z hlavních důvodů, proč se lidé obracejí k józe, aby našli způsob, jak si udržet duševní zdraví a pohodu.
Claus Gresh, zkušený instruktor jógy, vysvětluje, že jóga nabízí fyzické přínosy, které oslovují jak muže, tak ženy.
„Muži často hledají způsob, jak zvýšit svou sílu a výdrž, zatímco ženy chtějí zlepšit flexibilitu a rovnováhu. Jóga nabízí obojí, a to je důvod, proč se stává populární mezi oběma pohlavími.“
Kombinace síly, flexibility a vytrvalosti, kterou jóga nabízí, přitahuje různé lidi, kteří v ní nacházejí to, co hledají.
Lešek Miduchovský, uznávaný učitel jógy, zdůrazňuje význam jógy pro dosažení vnitřního klidu a harmonie.
„V dnešním rušném světě hledají muži i ženy způsoby, jak se zklidnit a soustředit se na to, co je opravdu důležité. Jóga jim umožňuje zastavit se a nalézt vnitřní rovnováhu.“
Tento aspekt jógy oslovuje všechny, kteří hledají klid a únik od každodenního stresu. Pattabhi Jois tvrdil:
„Pravidelná praxe jógy přináší disciplínu a duchovní růst.“
Osho, známý duchovní učitel, k tomu dodává:
„Jóga je cesta k uvědomění si sebe sama a nalezení vnitřní síly.“
Muži i ženy hledají v józe nejen fyzické a psychické výhody, ale také hlubší smysl a duchovní růst, který jim pomáhá lépe porozumět sobě samým a světu kolem nich.
Jóga se stala populární mezi muži i ženami díky své schopnosti nabídnout komplexní přístup ke zdraví a rovnováze.
Ať už hledají fyzickou sílu, flexibilitu, duševní klid nebo duchovní růst, jóga jim nabízí cestu, která spojuje všechny tyto aspekty.
Je to praxe, která oslovuje všechny, kteří chtějí žít zdravěji a plněji.

NA ZÁVĚR VTIP:
„Proč muži cvičí jógu?
Protože je to jediný čas, kdy mohou být skutečně pružní – alespoň na podložce!“
„Proč ženy milují jógu?
Protože je to jediný čas, kdy mohou být klidné, zatímco jsou neustále v pohybu!“
Namasté!

PRO ÚSPĚCH V JÓZE SE DOPORUČUJE RESPEKTOVAT ETICKÉ ZÁSADY NAZVANÉ JAMY A NIJAMY,KTERÉ PLATÍ PRO CVIČENÍ JÓGY I PRO ŽIVOT JAKO TAKOVÝ

ETICKÉ ZÁSADY - JAM A NIJAM - JSOU TU JAKO DOBROVOLNÉ KROKY VE VLASTNÍM ŽIVOTĚ ALE TAKÉ JAKO PŘEDPOKLADY PRO ÚSPĚCH V JÓZE. JAMA - VAROVÁNÍ –ÚČINĚJI SMĚŘUJTE ENERGII 1. JAMA – NEŠKODIT - AHINSA - NEŠKOĎTE, ŠKODÍTE SAMI SOBĚ. 2. JAMA – NELHAT - SATJA - NELŽETE, LŽETE SAMI SOBĚ. 3. JAMA – NEKRÁST - ASTÉJA - NEKRAĎTE, KRADETE COSI SAMI SOBĚ. 4. JAMA – NEZÁVISET - BRAHMAČÁRJA - NEZÁVISET JE JEDINÁ PRAVÁ SVOBODA. 5. JAMA – NEHROMADIT - APARIGHARA - HROMADĚNÍ SKRÝVÁ TO, CO JE DŮLEŽITÉ . NIJAMA - DOPORUČENÍ – VNESTE DO SVÉHO ŽIVOTA PRAVIDELNOST A RYTMUS 1. NIJAMA – ČISTOTA - ŠAUČA - ČISTÍ UŽ JSME, UVNITŘ. 2. NIJAMA – SPOKOJENOST - SANTÓŠA - ZŘÍCI SE NEZNAMENÁ TRPĚT. 3. NIJAMA – SEBEKÁZEŇ - TAPAS - STAŇTE SE DIVÁKEM. 4. NIJAMA – VZDĚLÁNÍ - SVÁDHJÁJA - NASMĚŘUJTE SVOJI ENERGII. 5. NIJAMA – HARMONIE – ÍŠVÁRA PRANIDHÁNA - POHYBUJTE SE SMĚREM K CELKOVÉ HARMONII SE SVĚTEM

O REGENERACI
Jak pomocí ásan jógy obnovovat a posilovat životní energii
V moderním světě, kde je stres každodenním společníkem a energie nám často dochází ještě před koncem dne, je obnova a posilování životní síly klíčovým tématem pro mnoho lidí.
V józe se tato energie nazývá prána – životní síla, která proudí v našich tělech.
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak tuto energii kultivovat a obnovovat, je praxe ásan, tedy fyzických pozic jógy.
Správně prováděné ásany nejen posilují tělo, ale také vyrovnávají energii, uklidňují mysl a přinášejí celkovou harmonii.
Fyzické pozice v józe jsou dalším klíčovým způsobem, jak probudit a posílit energii.
B.K.S. Iyengar, jeden z největších učitelů jógy, řekl:
„Ásany jsou projevem prány.“
Správně provedené ásany pomáhají tělu otevřít energetické dráhy a podporují přirozený tok životní energie.
Jóga vnímá tělo a mysl jako propojené nádoby.
Ásany, tedy jógové pozice, nám umožňují pracovat s fyzickým tělem, abychom ovlivnili proudění energie v energetických kanálech nazývaných nádí.
B.K.S. Iyengar říkal:
„Když je tělo zdravé, mysl je klidná a energie proudí přirozeně.“
Praxe ásan otevírá tělo, zlepšuje držení těla, uvolňuje bloky a napomáhá tomu, aby energie mohla volně proudit.
Velcí učitelé jógy často zdůrazňují, že pravidelná praxe ásan je klíčem k obnově a udržení energie.
Sri Tirumalai Krishnamacharya, otec moderní jógy, učil:
„Každý den je novou příležitostí probudit tělo a osvěžit duši.“
Tato moudrost nás vybízí k tomu, abychom jógu začlenili do každodenního života.
I několik minut denně může mít hluboký dopad na naši vitalitu a zdraví.

NA ZÁVĚR VTIP:
„Proč je jogín v klidu, i když nestihne autobus?“
Protože ví, že všechno je jen cestou k vnitřnímu klidu!
Namasté!

PRVNÍM ETICKÝM DOPORUČENÍM JE ČISTOTA A PRVNÍ OČIŠŤOVÁNÍ NAŠÍ BYTOSTI NÁM UMOŽŇUJE NÁŠ DECH

CESTA K OČIŠTĚNÍ TĚLA,DUŠE I MYSLI NĚKTERÉ PRANAJÁMICKÉ TECHNIKY JSOU ZAMĚŘENÉ NA OČISTU RŮZNÝCH ÚROVNÍ NAŠÍ BYTOSTI

O KRÁSE ŽIVOTA
Jóga je víc než pouhá fyzická aktivita – je to způsob, jak hluboce proniknout do samotné podstaty života a naučit se jej milovat v celé jeho kráse a komplexnosti.
Vzniklá před více než pěti tisíci lety v Indii, jóga spojuje tělo, mysl a ducha do harmonického celku.
Prostřednictvím této praxe objevujeme, co to znamená skutečně žít a přijímat každý okamžik s láskou a vděčností.
Jóga nás vede k sebepoznání, což je první krok k lásce k sobě samým, a následně i k lásce ke světu a životu samotnému.
Jak vysvětlil Patanjali, zakladatel klasických Jógasúter,
„jóga je zklidnění pohybů mysli“ (v sanskrtu yoga citta vritti nirodhah).
Když se naše mysl utiší, dokážeme vidět svět bez filtrů strachu, obav a starostí.
Tento klid nám umožňuje vnímat život takový, jaký opravdu je – jako nádherný, mnohovrstevnatý a dynamický proces.
Jóga nás učí, že podstata života není v honbě za hmotnými statky či úspěchy,
ale v hlubokém propojení s přítomným okamžikem a pochopení své vlastní existence v rámci většího univerzálního celku.
Jak řekl Sri Aurobindo,
„život je pohyb vyšší energie a vědomí.“
Jóga nás tedy vede k tomu, abychom přestali vnímat život jako sérii izolovaných událostí, ale jako proces,
ve kterém jsme součástí většího plánu.
Každý nádech, každý krok a každý okamžik je cennou součástí této neustálé proměny a růstu.
Jóga nás učí milovat život nejen tím, že nám ukazuje, jak krásný a fascinující svět kolem nás je,
ale také tím, že nás vede k sebepřijetí.
Jak řekl B.K.S. Iyengar, jeden z největších moderních učitelů jógy:
„Jóga nás učí lépe vnímat naše tělo a mysl. Je to cesta k sebepoznání a sebepřijetí.“
Když se skrze jógu naučíme respektovat a milovat své tělo a mysl, otevřeme se hlubšímu prožívání lásky ke všemu kolem nás.
Láska k sobě samým je základem pro lásku k životu.
Jóga nám ukazuje, že i když naše těla nejsou dokonalá a naše mysli mohou být neklidné,
máme schopnost se v průběhu praxe vyvíjet a nacházet klid, radost a lásku v přítomnosti.
T.K.V. Desikachar, významný indický učitel jógy, říká:
„Jóga existuje, abychom se stali lepšími verzemi sebe samých. Nezáleží na tom, kde začínáme, ale kam směřujeme.“
Podle jógy je láska k životu nerozlučně spojena s pochopením naší propojenosti se světem.
Paramahansa Yogananda, autor knihy „Autobiografie jogína“, často zdůrazňoval,
že jóga nám pomáhá rozvíjet hluboký pocit jednoty s univerzem:
„Jóga spojuje individuální duši s nekonečným duchem, a tím přináší vnitřní svobodu a štěstí.“
Tato jednota nás vede k pochopení, že život je nejen dar, který máme milovat,
ale také nádherný proces, který máme ctít, protože jsme jeho neoddělitelnou součástí.
Na druhé straně jóga není jen o vážnosti a introspekci – je to také cesta k radosti, lehkosti a hravosti.
T.K.V. Desikachar, syn slavného učitele Krishnamacharyi, říká:
„Jóga je o tom být tady a teď, užívat si každý okamžik, aniž bychom se nechali zatížit minulostí nebo budoucností.“
Lehkost jógy spočívá v tom, že nám pomáhá být přítomní a zbavit se zbytečných starostí a očekávání.
Tento pocit lehkosti je klíčem k radosti a lásce k životu.
Při cvičení jógy můžeme zažít okamžiky, kdy se cítíme volní a klidní, kdy se tělo pohybuje s ladností a mysl je tichá.
Tato lehkost nás učí, že i život nemusí být stále složitý a těžký – když se naučíme uvolnit,
dokážeme vnímat jeho radostné stránky a krásu přítomného okamžiku.
Sri Aurobindo, významný myslitel a jogín, nám připomíná:
„Život je pohyb energie. Když pochopíme jeho proud, můžeme ho prožívat s lehkostí.“
B.K.S. Iyengar jednou řekl:
„Jóga je cesta k objevení vnitřní krásy.“
Tím, že se zaměřujeme na dech, pohyby a meditaci, objevujeme krásu nejen v sobě, ale také v každé drobnosti, kterou nám život nabízí.
Jóga nás učí vidět krásu v jednoduchých věcech a být vděční za každý okamžik.
A právě tato vděčnost je klíčem k opravdové lásce k životu.
Když si uvědomíme, jak vzácný každý okamžik je, přirozeně začneme vnímat každý nádech, každou zkušenost a každé setkání jako něco výjimečného.

NA ZÁVĚR VTIP:
Student: „Co mám dělat, když nemohu dosáhnout dokonalé ásany?“
Instruktor: „Nech se inspirovat – dokonalost je nudná!“
Namasté!

HLAVNÍM ŮKOLEM ŽIVOTA JE PODLE JÓGOVÉ FILOSOFIE MÍT DOSTATEK ŽIVOTNÍ ENERGIE

PRANAJÁMA JAKO ČISTĚ JÓGOVÁ TECHNIKA NÁM OTVÍRÁ CESTU K NAŠÍ ŽIVOTNÍ ENERGII. PRANAJÁMA NÁM UMOŽŇUJE LÉPE HOSPODAŘIT SE ŽIVOTNÍ ENERGIÍ.PRANAJÁMA JE SRDCEM JÓGY

O ŽIVOTNÍ ENERGII
Životní energie podle učení jógy. Životní energie, známá v józe jako prána, je jednou z klíčových složek lidské existence. Podle jógového učení je prána neviditelná, ale všudypřítomná síla, která udržuje tělo, mysl i duši v harmonii. Prána proudí nejen v našich tělech, ale také v přírodě a vesmíru, spojuje všechny živé bytosti a celý svět. Prána: Dech života. Prána je spojována s dechem, což je nejjednodušší a nejpřímější způsob, jak ji vnímat a ovlivňovat. Když dýcháme, vstupuje do nás čerstvá energie, která oživuje tělo a mysl. Pravidelná praxe pránájámy, což jsou techniky řízeného dýchání, nám umožňuje vědomě pracovat s pránou a tím posilovat svou životní sílu.
„Dech je mostem mezi tělem a myslí.“
Prána v těle: Nádí a čakry. Prána proudí tělem skrze sítě jemných energetických kanálů zvaných nádí. Nejznámější z nich jsou idá, pingalá a sušumná. Tyto kanály se protínají v energetických centrech, známých jako čakry, které jsou klíčové pro udržení energetické rovnováhy. Každá čakra je spojena s určitými aspekty našeho života – od základních potřeb přežití až po nejvyšší duchovní poznání. Když jsou čakry v rovnováze, cítíme se zdraví, plní energie a životní síly. Naopak, když je energie v čakrách blokovaná, může docházet k fyzickým, emocionálním i duchovním problémům.
„Čakry jsou vstupy k vyššímu vědomí, ale musíme se o ně starat jako o své zahrady.“
- B.K.S. Iyengar
Péče o životní energii. Stejně jako o tělo, i o pránu je třeba se starat. Kvalita naší energie je ovlivněna nejen tím, jak dýcháme, ale i tím, co jíme, jak se pohybujeme, jaké máme myšlenky a jaké emoce zažíváme. Když žijeme vědomě, pečujeme o svoji energii, udržujeme její dostatek a harmonii.
„Životní energie je jako plamen, který musíme chránit před větrem negativních myšlenek.“
- Paramahansa Yogananda
Správná výživa, pravidelná fyzická aktivita, meditace a pozitivní myšlení – to vše přispívá k tomu, abychom měli dostatek prány a cítili se zdraví a spokojení. Jóga nám ukazuje cestu, jak se vědomě starat o svou životní energii a udržovat ji na vysoké úrovni.
„Když je mysl klidná a prána v harmonii, jsme v souladu se vším, co existuje.“
- Sri Aurobindo
Závěr s vtipem Takže, pokud se cítíte bez energie, možná je načase se zamyslet nad tím, jak se o svou pránu staráte.

VTIP NA ZÁVĚR:
"Co je na józe tak geniálního?"
"Můžeš být zároveň v pohybu i v klidu – a nikdo tě za to nebude soudit!"

JÓGA NÁM PŘI PRAVIDELNÉM PROVÁDĚNÍ OTVÍRÁ CESTU K LEPŠÍMU VNÍMÁNÍ REALITY

MEDITACE VEDE K LEPŠÍ AKCEPTACI SEBE SAMA. CIVILIZAČNÍ VYMOŽENOSTI NEMOHOU ODPOVĚDĚT NA OTÁZKU SMYSLU NAŠEHO ŽIVOTA. MUDRC PATAŇDŽALI VYSVĚTLUJE - NEUSTÁLÁ ZAMĚSNANOST MYSLI NÁM NEDOVOLUJE PROŽÍVAT ŠTĚSTÍ, ŠTĚSTÍ A VNITŘNÍ TICHO DOKÁŽEME VNÍMAT POUZE S KLIDNOU MYSLÍ. MEDITACE PRO KOZOROHA, PRO LVA, PRO VODNÁŘE, PRO RYBY, PRO BERANA, PRO PANNY. PROTOŽE PRAVÝ ÚČEL ŽIVOTA JE OBDIV ( OSHO )

O ZKLIDNĚNÍ MYSLI
Filosofie jógy: Cesta k vnitřnímu poznání Jóga je prastarou disciplínou, která zahrnuje tělesná, duševní i duchovní cvičení. Její kořeny sahají tisíce let do minulosti a její filosofie se neustále rozvíjí a přizpůsobuje potřebám moderního světa. Jóga není jen o tělesných pozicích (ásanách), ale především o cestě k sebepoznání, rovnováze a harmonii mezi tělem, myslí a duší. 1. Jóga jako cesta ke sjednocení Slovo "jóga" pochází ze sanskrtského kořene "yuj", což znamená "sjednotit" nebo "spojit". Jóga se snaží spojit individuální duši (átman) s univerzálním duchem (brahmanem). Jak říká starověký učitel jógy Patandžali ve svém díle Jóga sútry:
"Jóga je zastavení změn mysli."
Tato slova vyjadřují podstatu jógy jako prostředku k zklidnění mysli a dosažení hlubokého vnitřního klidu. 2. Jóga jako cesta sebekontroly a disciplíny Podle Patandžaliho je jóga osmidílnou stezkou, která zahrnuje nejen fyzické cvičení, ale i morální zásady, disciplínu, sebekontrolu a meditaci. Tato osmidílná stezka (Aštanga) zahrnuje: Jama (mravní zásady) Nijama (osobní disciplína) Ásana (tělesné pozice) Pránájáma (kontrola dechu) Pratjahára (odvrácení smyslů) Dhárana (koncentrace) Dhjána (meditace) Samádhi (sjednocení, osvícení) Tento systém poskytuje strukturovaný přístup k dosažení vyššího stavu vědomí a osvobození. 3. Jóga jako cesta k vnitřnímu klidu Jóga nás učí, že skutečné štěstí a klid nepřichází z vnějšího světa, ale z našeho nitra. Jak řekl Swami Sivananda, jeden z moderních učitelů jógy:
"Mír je vnitřní stav, který není závislý na vnějších podmínkách. Jóga nás vede k objevení tohoto vnitřního míru."
Tato myšlenka je klíčová pro pochopení, proč se jóga zaměřuje na meditaci a vnitřní praxi. 4. Jóga jako cesta k rovnováze V dnešním světě, plném stresu a rychlého tempa, nabízí jóga nástroje pro dosažení rovnováhy. B.K.S. Iyengar, zakladatel Iyengar jógy, řekl:
"Jóga je světlo, které, jednou rozsvícené, nikdy nezhasne. Čím lépe praktikujeme, tím jasněji svítí."
Jóga nás učí rovnováze mezi fyzickou silou a pružností, mezi duševním klidem a energií. Je to cesta k celkové harmonii. 5. Jóga jako cesta k sebepoznání Jóga není jen tělesné cvičení, ale i duchovní praxe, která nám pomáhá pochopit, kdo skutečně jsme. Jak říká Sri K. Pattabhi Jois, zakladatel vinyasa jógy:
"Cvičte a všechno přijde."
Tím nám připomíná, že skrze pravidelnou praxi jógy můžeme dosáhnout hlubokého sebepoznání a vnitřního osvícení. Závěr Filosofie jógy je komplexní a hluboká, nabízí cestu k vnitřnímu klidu, rovnováze a duchovnímu růstu. Je to cesta, která nás vede k sebepoznání a osvícení, ať už skrze tělesné cvičení, meditaci nebo morální zásady. Jak říká Osho:
"Jóga je věda o vnitřním světě. Je to umění, jak být sám sebou."
Tato slova shrnují podstatu jógy jako cesty, která nás vede k pravému poznání a hlubokému vnitřnímu klidu.

VTIP NA ZÁVĚR:
"Víte, co je opravdová jógová sebekontrola?
Když vám během meditace začne zvonit telefon a vy se ani nepodíváte, kdo to volá... a hlavně se nerozčílíte, že je to zase nějaký telemarketing."
Namaste.

SVĚT, ŽIVOT, NAŠÍ ŽIVOTNÍ CESTU, VŠE MŮŽEME VIDĚT BEZ ZÁVOJE PŘÍMO A ČISTĚ

MEDITACE JE OBJEVENÍ PŘÍTOMNOSTI. ZKUSÍME VŠE AKCEPTOVAT TAK, JAK TO JE, BEZ JAKÉHOKOLIV SROVNÁVÁNÍ A HODNOCENÍ. MUDRC OSHO VYSVĚTLUJE - ANI BOJEM ANI ÚTĚKEM NEVYŘEŠÍTE ODPOUTÁNÍ OD PROTIVNÍKA. NEBOJUJTE ANI NEUTÍKEJTE, BUĎTE POUZE BDĚLÍ A POZORNÍ. AŤ SE DĚJE COKOLI BUĎTE TOHO SVĚDKY. TO JE TAJEMSTVÍ MEDITACE. MEDITACE PRO ŠTÍRA, PRO VÁHY, PRO BÝKA, PRO BLÍŽENCE, PRO RAKA, PRO STŘELCE. PROTOŽE MEDITACE JE PŘÍTOMNOST,ČISTÁ PŘÍTOMNOST ( OSHO )

O POROVNÁNÍ JÓGY S JINÝMI SPORTY
Běžné sporty, jako je běh, fotbal, tenis nebo posilování, jsou skvělým způsobem, jak si udržet fyzickou kondici a zlepšit zdraví.
Ale jóga – starověká praxe kombinující pohyb, dech a meditaci – přináší něco víc než jen fyzickou zdatnost.
Když porovnáme jógu s běžnými sporty, zjistíme, že jejich přínosy jsou v mnoha ohledech rozdílné, a právě jóga nabízí mnohé výhody, které tradiční sporty nenabízejí.
Pojďme se podívat, proč se vyplatí zařadit jógu do svého životního stylu.
Sporty se často zaměřují především na tělesný výkon – kolik uběhneme kilometrů, jak vysoko vyskočíme, jak silně udeříme míč.
Zatímco sport vyžaduje koncentraci, zaměřuje se spíše na vnější cíl – vítězství, osobní rekord, výkon.
Jóga se soustředí na propojení těla a mysli v přítomném okamžiku.
B.K.S. Iyengar, jeden z největších učitelů jógy, řekl:
„Jóga učí pozornosti – nejen v ásanách, ale v každodenním životě. Když je mysl ztichlá, tělo se cítí zdravé.“
Jóga učí, jak vnímat své tělo, být s ním v harmonii a pracovat na své vnitřní rovnováze, což běžné sporty často opomíjejí.
Běžné sporty mohou být velmi náročné na určité části těla, což může vést k přetížení a opotřebení.
Například běh zatěžuje klouby, zatímco silové tréninky se často soustředí na zvedání těžkých vah a mohou namáhat svaly.
Jóga naopak posiluje tělo jemně a rovnoměrně. Každá ásana přináší pružnost, rovnováhu a sílu bez rizika nadměrného zatížení.
Rodney Yee, známý učitel jógy, říká:
„Jóga není o tom, jak daleko můžeš jít, ale jak hluboko se můžeš ponořit.“
Zatímco sport může posílit určitou část těla, jóga posiluje tělo jako celek – bez agresivního zatížení a přetížení kloubů.
Ve sportu je často přítomná soutěživost, ať už soupeříme s ostatními, nebo se sami sebou.
Tato soutěž a tlak na výkon mohou zvyšovat stres.
Naopak jóga je od svého základu zaměřena na uvolnění, snížení stresu a dosažení klidu.
Meditační a dechové techniky (pránájáma) jsou součástí jógové praxe a mají prokázané účinky na snižování úzkosti a stresu.
Sri K. Pattabhi Jois řekl:
„Cvič a všechno přijde.“
Jóga je dlouhodobý proces, který pomalu uvolňuje mysl i tělo.
Na rozdíl od sportu, kde jsou výsledky často měřeny výkonem, je jóga spíše o vnitřním zklidnění a rovnováze.
Dýchání je v běžných sportech často podceňováno a zaměřuje se spíše na to, aby tělo dostalo dostatek kyslíku během náročné aktivity.
Jóga však dýchání staví do centra pozornosti. Pránájáma, což jsou různé dechové techniky, učí, jak správně a efektivně dýchat.
To nejen zlepšuje fyzický výkon, ale přináší také více energie, zklidňuje nervový systém a podporuje koncentraci.
Swami Sivananda říkal:
„Dýchání je most mezi tělem a myslí. Když ovládáme svůj dech, ovládáme svou mysl.“
Běžné sporty mohou zlepšit fyzickou vytrvalost, ale jóga přináší vytrvalost i duševní klid díky vědomému dýchání.
Běžné sporty mohou být náročné na regeneraci – svaly po běhu či intenzivním posilování potřebují čas na zotavení, klouby se mohou opotřebovávat a tělo vyžaduje odpočinek.
Jóga naopak regeneraci podporuje. Díky jemným pohybům a vědomému protažení pomáhá uvolňovat napětí, zlepšovat oběh krve a zrychluje proces hojení.
Swami Vishnudevananda uvedl:
„Jóga je cesta k dlouhověkosti. Pomáhá nám udržet tělo zdravé a mysl čistou.“
Zatímco běžné sporty mohou vést k opotřebování těla, jóga podporuje dlouhodobé zdraví a rovnováhu.

VTIP NA ZÁVĚR:
"„Když se ti při cvičení jógy nedaří, pamatuj – v józe není žádná červená karta.
Jen klid, dech a podložka, která tě vždy přijme.“
Namaste.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍM ÚKOLEM JÓGY SE JEVÍ JEJÍ VLIV NA ROZVOJ NAŠEHO VĚDOMÍ, KTERÉ DOSAHUJE ČISTÉ HARMONIE.
KE CVIČENÍ JSOU PRO NÁS DŮLEŽITÉ I MANTRY, KTERÉ ČISTÍ NAŠE CVIČENÍ JAKO TAKOVÉ

HLEDÁME LEPŠÍ ROVNOVÁHU PRO DVA ZÁKLADNÍ PROTIPÓLY V NÁS - PRO ABHJÁSU A PRO VAIRÁGIJU. KAŽDÁ ČINNOST PŘI CVIČENÍ JÓGY SMĚŘUJE K LEPŠÍ HARMONII NAŠICH PROTIPÓLŮ, K LEPŠÍ HARMONII NAŠEHO VĚDOMÍ

O PODSTATĚ ŽIVOTA PODLE JÓGY
Podle jógy je podstata života daleko hlubší, než se na první pohled může zdát.
Jóga učí, že skutečný smysl našeho bytí nespočívá v hromadění majetku, společenském postavení nebo uspokojování smyslů, ale v dosažení jednoty s univerzálním vědomím a probuzení naší vnitřní podstaty.
Jóga vnímá život jako příležitost k sebepoznání a harmonii, k probuzení našeho pravého já – átmanu – a jeho propojení s božským, neomezeným vědomím známým jako Brahman.
Podle jógy je podstatou života dosažení jednoty mezi tělem, myslí a duší, a také jednoty s celým vesmírem.
Velký učitel jógy Svámí Vivékánanda řekl:
„Každá duše je potenciálně božská. Cílem života je projevit tuto božskost v sobě.“
Jóga nás učí, že každý člověk je zrcadlem božství, ale kvůli našim mylným představám a připoutanostem nevidíme svou pravou podstatu.
Když se však dokážeme oprostit od iluze oddělenosti a rozpoznat jednotu, kterou sdílíme se vším živým, dosahujeme naplnění.
Představme si, že jsme jako kapka vody, která se snaží pochopit oceán. Kapka může mít pocit, že je oddělená, ale jakmile splyne s oceánem, pochopí, že nikdy nebyla od oceánu oddělena – vždy byla jeho součástí.
Stejně tak my, když se spojíme s univerzálním vědomím, pochopíme, že jsme nikdy nebyli odděleni od božského, a podstata života se nám odhalí.
Další podstatou života podle jógy je sebepoznání.
Jóga nás vede k tomu, abychom objevili svou pravou podstatu – átmana, naše vnitřní já.
Když se skrze praxi jógy ponoříme do sebe, začneme chápat, že nejsme jen toto tělo a mysl, ale že jsme něco mnohem hlubšího, věčného a neměnného.
Pataňdžali, zakladatel Jógasúter, říká:
„Jóga je zastavení proměnlivostí mysli.“
Jakmile mysl ztišíme, odhalí se nám pravá podstata našeho bytí.
Představte si například jezero.
Pokud je hladina rozvlněná, odráží zkreslený obraz oblohy.
Ale když se voda zklidní, hladina začne odrážet jasný a čistý obraz.
Stejně tak naše mysl, pokud je neklidná, zkresluje realitu.
Když ji však ztišíme, můžeme uvidět naši pravou podstatu, která je věčná a dokonalá.
Tím se osvobozuje od připoutanosti k výsledkům svých činů a nachází smysl života ve službě ostatním.
Bhagavadgíta říká:
„Dělej svou práci, ale vzdej se touhy po jejím výsledku.“
Karma jóga nás učí, že podstata života není v honbě za osobními úspěchy, ale v tom, co můžeme udělat pro dobro ostatních.
Svámí Sivananda prohlásil:
„Život bez lásky je život bez smyslu. Láska je základem veškerého bytí.“
Ćím více milujeme a sloužíme ostatním, tím blíže jsme k pochopení univerzální lásky, která je skutečnou podstatou života.
Podstata života, jak ji chápe jóga, se odráží v našich každodenních činech.
Když jednáme nezištně a sloužíme druhým, zažíváme jednotu a harmonii.
Když ztišíme svou mysl a medituje, odhaluje se nám naše pravé já.
Když praktikujeme lásku a oddanost, rozvíjíme hluboký soucit a napojení na celý vesmír.
Jóga nás učí, že každý okamžik života je příležitostí k tomu, abychom poznali jeho podstatu a zažili hluboké naplnění.
Podstata života podle jógy spočívá v jednotě, sebepoznání, nezištném jednání a lásce.
Mistři jógy jako Pataňdžali, Svámí Vivékánanda a Svámí Sivananda nás učí, že pravé štěstí a smysl života nalezneme v harmonii s vesmírem a vnitřním klidem.

VTIP NA ZÁVĚR:
Učitel jógy: „Co je nejdůležitější součástí jógy?“
Student: „Nádech?“
Učitel: „Ne, kvalitní podložka!“
Namaste.

POČÍTÁ JÓGA S MILOSTÍ BOŽÍ ? VELKÁ MILOST BOŽÍ JE TU PRO NÁS TÍM, ŽE MÁME JÓGU !
( EDUARD TOMÁŠ: 999 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ NA CESTĚ POZNÁNÍ )